Jednací řád zastupitelstva města Písku

 

 

Zastupitelstvo města Písku (dále jen „ZM“) se usneslo podle § 96 zákona č. 128/2000 Sb.,     o obcích, v platném znění (dále jen „zákon“), na tomto svém jednacím řádu:

 

1.      Jednací řád ZM upravuje přípravu, svolání, průběh jednání, usnesení a kontrolu plnění jeho usnesení, jakož i další otázky, které s činností ZM souvisí.

2.      Úkoly tímto jednacím řádem uložené starostovi plní v době jeho nepřítomnosti určený místostarosta.

3.      Při řešení situací tímto jednacím řádem neupravených se postupuje dle zákona.

 

1.      ZM rozhoduje o všech otázkách svěřených mu zákonem a ostatními normami.

2.      ZM může jednat i o jiných záležitostech, pokud se na nich shodne a jejich projednání není vyhrazeno jinému orgánu města nebo jiné osobě.

 

 

1.      ZM se schází na veřejných zasedáních podle potřeby, nejméně však 1 x za tři měsíce. Zasedání svolává starosta písemnou pozvánkou nejpozději do 10 dnů přede dnem jednání.

2.      Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů ZM nebo hejtman kraje, je starosta povinen svolat zasedání ZM nejpozději do 21 dnů od doručení takové žádosti městskému úřadu.

3.      O místě, době a navrženém programu jednání zastupitelstva informuje starosta občany nejpozději do sedmi dnů před jednáním obecního zastupitelstva a to na úřední desce městského úřadu, webových stránkách města, prostřednictvím místního tisku, popř. jiným vhodným způsobem.

 

1.      Rada města připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva města.

2.      Přípravu jednání ZM organizuje starosta podle programu, přitom stanoví zejména:

a)       dobu a místo konání

b)       odpovědnost za zpracování a předložení odborných podkladů

c)       způsob projednání materiálů.

3.      Návrhy se předkládají v elektronické podobě a v jednom originále a jedné kopii písemně Městskému úřadu Písek, výjimečně ústně na jednání ZM.

4.      Materiály pro jednání ZM obsahují:

a)       datum zpracování

b)       název materiálu

c)       návrh usnesení

d)       označení zpracovatele a předkladatele

e)       důvodovou zprávu

f)         vlastní text

g)       přílohy

 

5.      Důvodová zpráva musí obsahovat zejména:

a)       zhodnocení dosavadního stavu,

b)       stručný rozbor příčin nedostatků,

c)       odůvodnění navrhovaných opatření a jejich vliv na rozpočet města (pokud lze takový      vliv očekávat),

d)       odkazy na zákon.

6.      Materiály jsou k dispozici v elektronické podobě ve lhůtě nejméně 10 dnů přede dnem jednání všem členům ZM.

7.      Členové ZM využijí k doplnění materiálů informace, které jim poskytnou zaměstnanci městského úřadu, případně vznesou své požadavky na doplnění na jednání klubu zastupitelů, je-li svolán.

 

 

1.      Členové ZM jsou povinni se zúčastnit každého jednání, jinak jsou povinni se omluvit starostovi s uvedením důvodu. Také pozdní příchod nebo předčasný odchod je nutné omluvit.

2.      Účast na jednání stvrzují členové podpisem do listin přítomných.

3.      Nesejde-li se ZM v usnášeníschopném počtu ani do 20 minut od určeného začátku jednání, nezahájí starosta jednání ZM a do 15-ti dnů svolá nové jednání se stejným programem.

 

1.      Na zasedání ZM může být jednáno jenom o věcech, které byly zařazeny na program jednání.

2.      Návrhy na doplnění programu jednání může podat kterýkoliv člen ZM pouze před schválením programu. O těchto návrzích, o případných námitkách proti programu a o jeho konečné podobě rozhoduje ZM hlasováním před projednáváním dalších bodů programu. Tím není dotčena možnost ZM změnit v průběhu zasedání pořadí bodu schváleného programu (viz. čl. 7 odst. 9)

 

1.      Zasedání ZM řídí starosta, v době jeho nepřítomnosti místostarosta (předsedající). Ve výjimečném případě, například při současné nepřítomnosti starosty i místostarostů může jednání řídit jiný člen ZM, zvolený hlasováním.

2.      Předsedající řídí hlasování, vyhlašuje jeho výsledek, ukončuje a přerušuje zasedání a dbá na to, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh. Není-li při jednání přítomna nadpoloviční většina všech členů ZM, ukončí předsedající zasedání a starosta svolá do 15 dnů nové zasedání k témuž nebo zbývajícímu programu.

3.      V zahajovací části jednání předsedající prohlásí, že jednání ZM bylo řádně svoláno a vyhlášeno, konstatuje přítomnost nadpoloviční většiny členů, dá schválit program jednání a nechá zvolit dva členy ZM za ověřovatele zápisu z tohoto jednání. Potom sdělí, zda byl ověřen zápis z předchozího jednání, kde byl vyložen k nahlédnutí a jaké námitky byly proti němu podány.

4.      Zápis, proti němuž nebyly námitky podány, se pokládá za schválený. Pokud námitky byly uplatněny, rozhodne o nich ZM po vyjádření ověřovatelů.

5.      Zápis z předchozího jednání je při zasedání ZM vyložen k nahlédnutí.

6.      Úvodní slovo k jednotlivým bodům uvede předkladatel, případně zpracovatel.

7.      Do rozpravy se přihlašují účastníci zasedání pomocí hlasovacího zařízení případně zvednutím ruky v průběhu zasedání. Bez ohledu na pořadí přihlášek do rozpravy musí být uděleno slovo tomu členovi ZM, který namítá nedodržení jednacího řádu nebo platných právních předpisů - technická poznámka. S technickou poznámkou se člen ZM hlásí pomocí hlasovacího zařízení, případně zvednutím rukou ve tvaru T.

8.      Pokud starosta předkládá ZM k rozhodnutí usnesení rady města v otázkách samostatné působnosti, jehož výkon jím byl pozastaven pro nesprávnost, je povinen věc vysvětlit a zdůvodnit. Poté ZM rozhodne hlasováním.

9.      ZM může v průběhu jednání hlasováním bez rozpravy body pořadu přesunout nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům programu.

10.  Do diskuse se mohou členové ZM přihlásit jenom do konce rozpravy.

11.  V průběhu rozpravy se mohou k projednávaným bodům vyjadřovat též předsedové osadních výborů, vedoucí odborů městského úřadu a ředitelé právnických osob a příspěvkových organizací založených nebo zřízených zastupitelstvem obce, velitel městské policie a občané starší 18-ti let, pokud jsou občany města, nebo vlastní na území města nemovitost, případně jsou cizími státními občany přihlášenými ve městě k trvalému pobytu.

12.  Slova se mohou ujmout osoby uvedené v bodech 10 a 11 až jim předsedající udělí slovo.

13.  ZM se může usnést na omezujících opatřeních podle průběhu jednání:

-          nikdo nemůže mluvit v téže věci vícekrát než dvakrát,

-          doba diskusního vystoupení se omezuje maximálně na 5 minut a u předkladatele na 10 minut,

-          technické poznámky se zkracují na dobu 3 minut.

14.  Návrh na ukončení rozpravy může podat kterýkoliv člen ZM, o jeho návrhu se hlasuje bez rozpravy.

15.  Pokud u některého člena ZM skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování bodu programu mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něho samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (to se netýká členství v orgánech společnosti zřízených městem či majoritně městem vlastněných), sdělí tuto skutečnost předsedajícímu před zahájením projednáváni příslušné záležitosti. O tom, zda existuje důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhodne ZM hlasováním.

 

 

1.      Každý úkon ZM (rozhodnutí o návrhu, volba) je zakončen hlasováním o usnesení. Návrh usnesení předkládaný ZM ke schválení vychází ze zpráv projednávaných tímto orgánem a z diskuse členů ZM. Usnesení se nepřijímá pouze u procedurálních otázek.

2.      Usnesení musí obsahově odpovídat výsledkům jednání: závěry, opatření a způsob kontroly musí být v usnesení formulovaný stručně, adresně, případně s termíny a odpovědností za splnění ukládaných úkolů. Návrh usnesení podává kterýkoliv člen ZM, konečný text předkládá ZM ke schválení předsedající.

3.      Usnesením ZM se mohou ukládat úkoly v otázkách samostatné působnosti starostovi, jiným členům ZM, radě města a výborům, odborům městského úřadu, případně pracovním komisím, pokud si je ZM zřídí.

 

 

1.      ZM je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů.

2.      ZM hlasuje o jednotlivých bodech navrženého usnesení samostatně. ZM se může usnést, že o některých bodech bude hlasovat dohromady.

3.      Byly-li uplatněny pozměňující návrhy, dá předsedající hlasovat nejprve o těchto změnách a poté o ostatních částech návrhu.

4.      V případě, že je předložen návrh usnesení v několika variantách, hlasuje ZM nejprve o variantě doporučené předkladatelem. V případě uplatnění protinávrhu se hlasuje nejdříve o tomto protinávrhu. Schválením jedné varianty se považují ostatní varianty za nepřijaté.

5.      Jestliže předložený návrh nezískal při hlasování potřebnou většinu, může se ZM na návrh předsedajícího usnést na dohodovacím řízení. Předsedající v tomto případě vyzve zástupce každé z volebních stran zastoupených v ZM, aby jmenovali po jednom zástupci pro toto řízení, a zasedání přeruší na dobu nejdéle 30 minut. Dohodovací řízení řídí předsedající. Dojde-li k dohodě, která nasvědčuje tomu, že upravený návrh získá potřebnou většinu, předsedající obnoví přerušené zasedání ZM, přednese upravený návrh a dá o něm hlasovat. Nedojde-li ve lhůtě 30 minut k dohodě nebo nezíská-li upravený návrh potřebnou většinu, prohlásí předsedající návrh za zamítnutý.

6.      Nepřijme-li ZM navržené usnesení ani žádný z jiných návrhů, ukončí předsedající projednávání příslušného bodu.

7.      Je-li k některému bodu přijato usnesení, je považováno pro probíhající zasedání za konečné, stává se bodem usnesení ZM a již o něm nemůže být znovu na tomto jednání hlasováno.

8.      Hlasování se provádí veřejně a to zdvižením ruky pro návrh nebo proti návrhu, nebo se lze hlasování zdržet. Pokud se provádí hlasování prostřednictvím elektronického hlasovacího zařízení, kdy výsledek hlasování jednotlivých členů je zobrazován způsobem dostatečně zjevným všem v jednací místnosti, není třeba současného zvedání ruky. ZM se může dohodnout o tajné formě hlasování. Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů ZM.

9.      Zveřejnění usnesení ZM se provádí vyvěšením na úřední desce a na webových stránkách města.

10.  Plnění usnesení přijatých ZM zabezpečuje rada města a odbory městského úřadu.

 

 

1.      Členové ZM mají právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu města, její jednotlivé členy, na další orgány města a vedoucí organizací a zařízení zřízených nebo založených městem a požadovat od nich vysvětlení.

2.      Na dotazy a připomínky odpovídá dotazovaný bezodkladně, připomínky, jejichž obsah vyžaduje prošetření nebo provedení jiného opatření, zodpoví písemně nejdéle do 30 dnů.

3.      Dotazy vznesené na jednání ZM se zaznamenávají v zápise z jednání.

 

 

1.      Nikdo nesmí rušit průběh jednání ZM, předsedající může rušitele jednání vykázat ze zasedací síně.

2.      Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovený časový limit, může mu předsedající odejmout slovo.

 

 

Předsedající prohlásí zasedání za ukončené, byl-li pořad jednání vyčerpán a nikdo se již nehlásí o slovo. Rovněž prohlásí zasedání za ukončené, klesl-li počet přítomných členů zastupitelstva pod polovinu nebo z jiných závažných důvodů, zejména nastaly-li skutečnosti znemožňující nerušené jednání, v těchto případech zasedání svolá starosta znovu do 15 dnů.

 

1.      Pro přípravu stanovisek a expertiz může ZM zřídit pracovní komise.

2.      Do těchto pracovních komisí volí ZM své členy a podle potřeby další odborníky a experty.

3.      Funkce pracovních komisí končí splněním úkolu, nejpozději skončením zasedání ZM, které odsouhlasilo splnění úkolu.

1.      O průběhu jednání ZM se pořizuje zápis, za jehož vyhotovení odpovídá městský úřad - oddělení starosty. Vede také přehled usnesení k jednotlivým bodům a soustřeďuje zprávy o jejich plnění.

2.      Schválený zápis dosvědčuje průběh jednání a obsah usnesení. Jeho nedílnou součástí je vlastnoručně podepsaná listina přítomných, písemné návrhy a dotazy podané při zasedání.

3.      V zápisu se uvádí:

-          den a místo jednání

-          hodina zahájení a ukončení

-          doba přerušení

-          jména určených ověřovatelů zápisu

-          počet přítomných členů, jména omluvených neomluvených nepřítomných členů ZM

-          schválený pořad jednání

-          průběh rozpravy se jmény řečníků

-          podané návrhy

-          výsledek hlasování (v případě, že o to požádá byť i jen jediný člen ZM) jmenovitě po   jednotlivých hlasujících členech ZM

-          podané dotazy a návrhy

-          přijatá usnesení

-          další skutečnosti, které by se podle rozhodnutí členů ZM měly stát součástí zápisu.

4.      Výstupy z elektronického hlasovacího zařízení nejsou součástí zápisu a slouží jako pomocná evidence stejně jako zvukové a obrazové záznamy.

5.      Zápis se zhotovuje do 7 dnů po skončení zasedání ZM a podepisuje jej starosta a určení ověřovatelé. Musí být uložen na městském úřadě k nahlédnutí.

6.      O námitkách člena ZM proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání ZM.

 

1.      Organizační opatření k zabezpečení usnesení ZM zajišťuje tajemník městského úřadu.

2.      Starosta a místostarostové opatření sledují a kontrolují výsledky plnění na úsecích spadajících do jejich působnosti.

3.      Opatření směřující k činnosti výborů zřízených ZM realizují jejich předsedové.

4.      Kontrolu plnění usnesení provádí ZM vždy na konci svého dalšího zasedání, neurčí-li   k některým bodům odlišnou lhůtu.

 

 

1.      Tento jednací řád schválilo zastupitelstvo města Písku dne 16.04.2009 a nabývá účinnosti dnem 16.04.2009.

2.      Současně se ruší jednací řád schválený zastupitelstvem města Písku dne 29.01.2009.

 

 

 

 

 

Příloha: Volební řád pro tajnou volbu na jednu funkci a na více funkcí na zasedání          zastupitelstva města Písku

na zasedání  zastupitelstva města Písku  

 

1.1.   Návrhy na kandidáty na jednu funkci předkládají členové zastupitelstva města (dále jen zastupitelstvo). Jména kandidátů budou napsána na volební lístek podle abecedy a budou označena pořadovým číslem. Je-li kandidát členem zastupitelstva, uvede se na volebním lístku i jeho příslušnost k volební straně.

1.2.   Při volbě označí každý člen zastupitelstva nejvýše jednoho kandidáta na jednu funkci tak, že zakroužkuje pořadové číslo před jeho jménem. Označí-li člen zastupitelstva více kandidátů, je volební lístek neplatný.

1.3.   Zvolen je ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva.

1.4.   Nezískal-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva, pokračuje volba druhým kolem.

1.5.   Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů v prvním kole. V případě rovnosti hlasů kandidátů na prvním nebo druhém místě postupují všichni tito kandidáti do druhého kola.

1.6.   Není-li ve druhém kole zvolen žádný z kandidátů, vyhlásí předsedající přestávku na poradu klubů zastupitelů, poté pokračuje volba třetím kolem.

1.7.   Do třetího kola postupují všichni kandidáti z druhého kola v souladu s ustanovením bodu 1.5.

1.8.   Není-li ani ve třetím kole zvolen žádný kandidát, je volba ukončena.

 

 

2.1.   Návrhy na kandidáty na více funkcí předkládají členové zastupitelstva. Jména kandidátů budou napsána na volební lístek podle abecedy a budou označena pořadovým číslem. Je-li kandidát členem zastupitelstva, uvede se na volebním lístku i jeho příslušnost k volební straně.

2.2.   Při volbě označí každý člen zastupitelstva nejvýše tolik kandidátů, kolik je voleno funkcí tak, že zakroužkuje pořadové číslo před jejich jménem. Označí-li člen zastupitelstva více kandidátů, než je počet volených funkcí, je volební lístek neplatný.

2.3.   Po sečtení hlasů v prvním kole volby jsou kandidáti seřazeni sestupně podle počtu získaných hlasů. Zvoleni jsou kandidáti v pořadí dle získaných hlasů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva, maximálně však na tolik míst, na kolik funkcí je volba prováděna.

2.4.   Do druhého kola postupují kandidáti v pořadí dle získaných hlasů, kteří nezískali nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva v předchozím kole, a to v počtu n+1, kde n je počet neobsazených míst volených funkcí. V případě rovnosti hlasů pro kandidáty na n-tém  nebo prvním dalším místě postupují do druhého kola všichni tito kandidáti.

2.5.   Nejsou-li ve druhém kole volbou obsazeny všechny funkce, vyhlásí předsedající přestávku na poradu klubů zastupitelů, poté pokračuje volba třetím kolem.

2.6.   Do třetího kola postupují kandidáti z druhého kola v souladu s ustanoveními bodu 2.4.

2.7.   Nejsou-li ani ve třetím kole volbou obsazeny všechny funkce, je volba ukončena.

3.1.Pro provedení a řízení voleb je zvolena volební komise složená ze zástupců všech volebních stran, která si ze svého středu zvolí předsedu.

3.2.O hlasování pořizuje volební komise zápis, který je podepsán všemi členy komise.

3.3.Tento volební řád se nepoužije, rozhodne-li se zastupitelstvo provést volbu aklamací.